PDA

Zobrazit normální verzi : Tvůrčí psaní



spisovatel
30-03-17, 20:59
Zdravím všechny čtenáře,

do tohoto příspěvku se budu snažit každý den umístit jeden z mých článků, které jsem za několik let napsal. Veškeré mé žurnalistické výtvory budete pak moct najít přehledně seřazené ve spoileru níže. Zakládám toto téma, jelikož mě zajímá kritika zdejší, převážně studentské komunity. To ovšem neznamená, že nebudu brát v potaz názory starších lidí, o kterých vím, že zde aktivně hrají.

Jelikož jsem za těch pár dní, co zde působím, zjistil o zdejší komunitě, že se nebojí ostře vyjádřit svůj názor, velice se těším na vaše komentáře, jež mi zajisté dají výbornou zpětnou vazbu o mé tvorbě.

*****

30.3. 2017 Fejeton- Snídaně

Snídaně

Tajemství přípravy dobré snídaně bývá i pro mnoho gurmánských expertů obtížným úkolem a to především, pokud je třeba vyvážit správný poměr věnované časové náročnosti a kvality pokrmu. Mnoho z nás totiž musí přes pracovní týden vstávat brzy, a tak nemáme čas ani náladu hned z rána vařit cokoliv složitějšího a většinou si maximálně tak namažeme rohlík nebo chleba.

Občas se však může stát, že má člověk ráno více času, a tak může zapřemýšlet, co si na úvod dne dát na posilněnou. Televizní reklamy nám na každém kroku doslova cpou do úst všemožné sušenky, vločky, cereálie, müsli, jogurty, pečiva všech druhů od croissantů přes toasty až po celozrnné chleby a housky na které si rozhodně máme namazat právě jejich marmelády, džemy či pomazánky, a to nám zajistí dobrý základ dne. Všechny tyto produkty jsou pak prezentovány na pozadí s ovocem, sklenicí mléka a kávy, džbánem džusu a vycházejícím sluncem nad rozkvetlou loukou, což v nás vyvolává pocit nádherného rána, při kterém si ten vysněný východ slunce dosyta užijeme.

Ve skutečnosti je samozřejmě vše naprosto jinak.

Většina lidí stává v zimních měsících ještě před východem slunce a pokud vůbec nějakou snídani stihnou tak se většinou zakousnou do včerejšího chlebu s džemem nebo z lednice nahmátnou nějaký jogurt. Ani v nejmenším nemají na krásném dřevěném stole vystavěno ovoce či snad džbán s džusem nebo mlékem. Zřídkakdy si stihnou kávu už u snídaně vypít a většinou si ji přelejí do termosky a berou s sebou. Onen idylický východ slunce pak zaregistrují až když jim ostré paprsky začnou pražit do očí po cestě do práce či do školy. Vychladlou kávu pak popíjejí cestou nebo až v práci či ve škole, aby měli aspoň nějakou energii.

Může se zdát, že tito lidé by mohli mít o víkendech na snídani více času, ale ve většině případů využívají dva dny volna k tomu, aby dohnali výrazný spánkový deficit a vstávají v momentě, kdy slunce šplhá na svůj nejvyšší bod a v takové chvíli si tak maximálně dosyta vychutnají teplou kávu a začnou chystat oběd, přičemž toho nepojí o moc více než v pracovních dnech.

Může se však stát, že máte to štěstí a do výše vypsané skupiny nepatříte, anebo jste náhodou na dovolené, či nemocenské, máte volno, prázdniny, nebo po zkouškovém, takže si po ránu můžete položit onu všemi gurmánskými požitkáři obávanou otázku: „Co bude na snídani?“

Máte dokonce i čas si s východem slunce připravit na stůl ovoce, naředit si do džbánu džus, do sklenice nalít mléko a uvařit čerstvou kávu. Ze spižírny můžete vytáhnout právě ty cereálie, které byly pokaždé v televizi právě takto prezentovány a konečně si udělat onu idylickou snídani. To by však bylo moc obyčejné, cereálie můžete do mléka hodit i když jste zrovna v časovém presu, na pořádnou snídani by to chtělo něco více. Milovníci zdravé stravy si můžou uvařit vločky a do nich si nakrájet nějaké to ovoce, které tak pracně vystavili na stůl. Osobně bych však preferoval něco více sytějšího, koneckonců jak říká staré přísloví: snídej jako král.

Když se po ránu podíváme do lednice, většinou všichni uvidíme zhruba to stejné. Jogurty, o kterých platí to samé, co o cereáliích, nějakou šunku, salám, či sýr, což by se rovněž dalo pojíst s nějakým kusem pečiva kdykoliv, mléko, o kterém už taky byla řeč, a když sjedete pohledem do těch přihrádek na dveřích spatříte vejce. A najednou zapřemýšlíte, kdy jste měli naposledy vejce. Pokud jste je měli nedávno, tak sáhnete po něčem jiné, ale v opačném případě začnete okamžitě přemýšlet, jak byste této suroviny mohli využít.

Vejce by se daly udělat natvrdo nebo naměkko, nebo zapéct s chlebem. Mohla by se usmažit omeleta či vaječina, připravit volské oko, nebo vejce jen tak opéct třeba s plátkem šunky nebo salámu. K tomu by byl vhodný zeleninový salát a krajíc čerstvého chleba s máslem. Kdybyste už náhodou chtěli vejce uvařit, šlo by v hrnci rovněž uvařit párky. Při zapékání v troubě by rovněž šlo zapéct rohlík či bagetu se sýrem nebo se salámem. Snad by šlo vajíčko zapéct i v toustovači a tím pádem byste nemuseli zapínat troubu.

Čím víc nad tím přemýšlíte, tím více začínáte pochybovat, jestli na to vůbec máte chuť. Jestli radši neudělat něco sladkého, třeba palačinky, pudink s ovocem, nebo nějaký experiment. Udělat si třeba jogurt s tvarohem, trochu cukru, lžíce mléka, k tomu banán…

Pokud si nevyberete včas, může to skončit i tak, že si uvědomíte, že je skoro poledne, znechuceně ukrojíte půl krajíce chleba s marmeládou, k tomu přikusujete jablko, co jste při východu slunce pracně vystavili na stůl k tomu popíjíte zbytek vychladlé kávy s mlékem a přemýšlíte, co bude na oběd. Naštvaně sklidíte pracně nachystaný stůl a tiše pro sebe si říkáte: „Že já vůl neudělal radši ty vločky.“

^nismo
30-03-17, 21:21
"velice se těším na vaše komentáře, jež mi zajisté dají výbornou zpětnou vazbu o mé tvorbě."
Je to shit.
Nemáš zač.

teecko
30-03-17, 22:13
19:59 dáš fejeton o snídani ... nemáš tam večeři ?
Souhlas s nismem ! :gabe:

Nixvan
30-03-17, 23:13
"velice se těším na vaše komentáře, jež mi zajisté dají výbornou zpětnou vazbu o mé tvorbě."
Je to shit.
Nemáš zač.


19:59 dáš fejeton o snídani ... nemáš tam večeři ?
Souhlas s nismem ! :gabe:

Tady aby si člověk nemohl založit ani normální thread, který o něčem je, jelikož většina lidí jsou pod 15 let a mají nad vším strašnou srandu, takže ze sebe nedokážou dostat normální větu, nebo když už nemáte co říct, tak se laskavě ani nevyjadřujte, děláte ze sebe ještě větší kokoty, než za které tu už jste. :)

spisovatel
01-04-17, 12:51
Ahoj, máš naprostou pravdu, ale upřímně mě tihle lidé moc nezajímají. Časem si najdou něco lepšího na práci, než že se snaží být vtipní na internetu a stejně jim to nejde.
*****
Včera jsem byl celý den pryč, takže dnes přidám rovnou dvě díla. První bude jedna z mých starších básní, co jsem našel v notebooku s pro básníky tak typickým motivem lásky a později odpoledne přidám ještě nějaký další fejeton.

1.4. 2017 Báseň- Láska okamžiku

Láska okamžiku

Když přicházet ji vidím
a kráčet tak ladně,
vůni jejich rtů pojednou cítím,
sním o tom dotknout se jemně.

Když se její tvář náhle rozzáří
a dovolí mi úsměvem mne obdařit,
jsem jako oslněn sluneční září,
nikdo nemůže lásku mou zmařit.

Tak jemné jsou její vlasy,
černé jako nejtemnější noc,
já zamiloval se asi,
ovládla mne lásky moc.

Když přistoupí ke mně blíže
a ústa její se otevřou,
bělost jejich zubů ucítím spíše,
než se mě její rty dotknou.

Když mi ruce okolo krku obemkne
a rty její vytvoří slova krásná:
„Miluji tě už navždy,“ řekne,
a já pocítím pouta lásky pevná.

Navěky spolu zůstaneme,
ty a já a naše láska
a i když staří už budeme,
ty zůstaneš vždy moje kráska.

Jeremy
01-04-17, 15:05
Podla mna by bolo lepsie v prvej strofe v tom poslednom versi ze "snim o tom dotknout se ich jemne" daj tam to "ich" alebo jich neviem ako sa to povie po cesky :D dalej v predposlednej strofe 3 vers to "miluji te uz navzdy,rekne" to rekne sa mi tam velmi nehodi aj ked ti to zrusi rym ale mne sa to tam velmi nehodi :(

spisovatel
01-04-17, 19:44
Jeremy, osobně to vnímám nejlépe tak, jak to je. V první strofě mi tvůj návrh nezní rytmicky, a když to není tak konkrétní, dodává to veršům jistou jinotajnost. Ta přímá řeč, to byl spíše takový experiment, do celého konceptu to úplně nezapadá. Nechám to v původním znění a každý, kdo si to přečte, může posoudit báseň sám. Každopádně děkuji za zpětnou vazbu a přidávám další výtvor.
*****
1.4. 2016 Fejeton- Lež a pravda
Lež a pravda

Ať si to chceme nebo nechceme přiznat, každý z nás už někdy v životě musel lhát. Jako malí jsme lhali rodičům tolikrát, že to ani nejde spočítat, ve školách se lže každým dnem a mnohdy i celá historie je postavena na lžích a podvodech. Lež či nepravda, jak chcete, se postupně stává úplně běžnou součástí našeho života, i když je to vysloveně zakázáno v božím přikázání, od mala je dětem vtloukáno do hlavy, že lhát se nemá, že s poctivostí nejdál dojdeš, jak je věrně zachycováno v tolika pohádkách, prarodičové stále omývají přísloví, že lež má krátké nohy, daleko nedojde, ale i přes to všechno ať se snažíme sebevíc, jsou lži dennodenní součástí našeho života.

Neřekneme přece malému dítěti, že jeho obrázek je ošklivý a že sami nevíme, co má vlastně znázorňovat, že zpívá otřesně, neumí recitovat, hrát fotbal či házenou, stavět z lega, vyrábět postavičky z plastelíny nebo psát povídky. Namísto toho dítě pochválíme, aby dostalo motivaci dělat to, co jej baví a třeba to nakonec i dělat dobře, ale i když je úmysl dobrý, přesto to je lež.

Podobně jako lžeme dětem, lžeme také autoritám.

„Vám to dneska ale sluší, paní vedoucí,“ řeknete své obtloustlé nadřízené, i kdyby přišla v šusťákové bundě a legínách.

„Samozřejmě jsem se učil, pane profesore,“ oznámíte hrdě svému vyučujícímu, i když nemáte nejmenší ponětí, že se dnes mělo zkoušet nebo psát test.

„Přespím u kamarádky, mami,“ je snad jedna z nejčastějších lží mladých studentek.

Autoritám musíme lhát, protože bychom si rádi udrželi práci, nebo nechceme vyletět ze školy, či se domníváme, že na nás rodiče až přespříliš dohlíží.

Dokonce i prachobyčejný pozdrav: „Dobrý den,“ je v mnoha případech v podstatě lež.

Potkáte na ulici šéfa, který vás minulý týden seřval kvůli hlouposti, naproti jde profesor, co vás posledně vyhodil od zkoušky nebo se v obchodě minete se starou paní Kropáčkovou, která vás sice po sousedství pomlouvala, ale i přesto všechno ji musíte pozdravit. I když všem těmto lidem nepřejete dobrý den, a i když to nahlas nikdo neřekne, nevadilo by vám, kdyby natrvalo zmizeli z vašeho života jakýmkoliv způsobem, přesto všechno musíte zkrátka zatnout zuby a říct to. A zase to je lež, zase to jde proti všemu, co nás v dětství učili, proti všemu, co je v pohádkách a co do nás vtloukají přísloví.

Snad úplným vrcholem lží, dezinformací a podvodů je pak svět takzvaných „bílých límečků.“ Čím výše ve společnosti jste, tím více se potkáte s daleko zákeřnějšími a sofistikovanějšími lži a podvody. V takovémto životě, pak žádné z přísloví vašich babiček nemá žádnou váhu. Politikové musí před volbami vypadat čistě jako slovo boží, podobně jako starostové, senátoři, guvernéři a všichni, co by si chtěli svůj vysoký post udržet. Podobně jako korporátní magnáti, byznysmeni, velcí podnikatelé a v podstatě valná většina lidí, jež je označována jako „smetánka.“

Jak jste si právě připomněli, žijeme v neustálé lži a pravda a upřímnost ztrácejí hodnotu. Teď si jen představte, že by všichni lidé přestali lhát a byli upřímní. Nebyl by svět hned lepším místem? Nu, zkuste to, ode dneška říkejte pouze pravdu a uvidíte sami. Začít můžete třeba upřímnou a pravdivou kritikou tohoto článku a další mé tvorby.

Maaaaaaaaaaja
01-04-17, 20:48
Celkem dobré číst něco po někom, kdo má ponětí o gramatice. :D .... (Ale v posledním příspěvku v prvním souvětí má být za slovek tak čárka. :D)

spisovatel
01-04-17, 20:58
Máš pravdu, ale jak sis všimla gramatiku řeším jen ve svých dílech, takže doufám, že tam žádná chyba není, jinak nejsem jak můj bratr, že musím pořád psát háčky, čárky, atd... v tomhle příspěvku se sice snažím, ale jinak píši prostě co nejrychleji.

Petr Staniševský
01-04-17, 21:23
Snad všiml ne? To je chlap ne ženská.. :gabe:


Máš pravdu, ale jak sis všimla gramatiku řeším jen ve svých dílech, takže doufám, že tam žádná chyba není, jinak nejsem jak můj bratr, že musím pořád psát háčky, čárky, atd... v tomhle příspěvku se sice snažím, ale jinak píši prostě co nejrychleji.

Idea
01-04-17, 21:50
Ku básni- Obsahovo slabá, proste o láske nepíš pokiaľ si ju nezažil, zbytočne tam tlačíš rýmy, kľudne napíš báseň ktorá sa nebude rýmovať ale píš o niečom z vlastnej skúsenosti, toto je strašne povrchné, také niečo ti napíše hocikto a mám pocit z tej básne, že si ju napísal len aby bola, nie z emócie a potom takéto básne strácajú zmysel.-

spisovatel
01-04-17, 22:42
Na tomto portále nepůsobím moc dlouho, takže tu všechny dobře neznám. *Maja* jsem bral jako zdrobnělinu ženského jména *Marie*, ale vidím, že je tomu jinak, tak se omlouvám, snad se moc nestalo.

*****

Idea- děkuji za upřímný názor, i když nerad, musím uznat, že máš pravdu. Báseň asi před rokem skutečně vznikla *jen aby byla* v hodině jazyka českého. Tehdy jsem ji bral jako veledílo, ale s čím větším odstupem se na ni dívám, tím více zjišťuji, že tomu ani zdaleka není tak a tvůj komentář mě v tom utvrdil. Je dobré mít i zpětnou vazbu od úplně cizích lidí a náhodný čtenářů, zítra bude další výtvor.

Děkuji za dnešní kritiku, přeji příjemný večer.

spisovatel
01-05-17, 13:26
Měsíc se s měsícem sešel a já za tu dobu neměl čas ani chuť cokoliv dalšího psát či přepisovat. Souviselo to také s rodinnými problémy a dalšími potížemi, co mě potkaly. Budu se stěhovat a čeká mě tolik starostí, že nebude čas ani možnost na hry nebo psaní, což znamená že mě tu delší dobu neuvidíte. Může to být pár měsíců, rok nebo dva, kdo ví.

Mrzí mě, že jsem nerozjel mé tvůrčí psaní, jak jsem chtěl, ale přesto mě těší, že jsem se setkal s lidmi, co pochopili mé myšlenky a názory (http://csko.cz/forum/showthread.php?56287-St%ED%9Enost-na-praktiky-administr%E1tor%26%23367%3B-jailbreak-serveru&highlight=spisovatel) a cením si toho.

Další velmi podstatná záležitost je má veřejná omluva administrátorovi Troppe, jehož jsem bez dostatečných důkazů obvinil v mé stížnosti (http://csko.cz/forum/showthread.php?56287-St%ED%9Enost-na-praktiky-administr%E1tor%26%23367%3B-jailbreak-serveru&highlight=spisovatel). Troppe, omlouvám se.

Abych neporušil tradici tohoto tématu na dlouhou dobu jej uzavřu básní, jež je čerstvá a vyjadřuje některé mé vnitřní pocity:


Jako plazící se had,
jako pravoúhlá podpěra,
jako svíce na konci slova
a symbol mrtvého tyrana.

Ta svíčka na konci slova
svítí jen slabou září,
nejde vidět do mého nitra,
stejně i do mých tváří.

Celý svět jsem obelhal,
nejsem tím, za koho se vydávám,
všem jsem celou dobu lhal,
ale přesto ve vašich pohledech zůstávám.

Třeba se zase někdy vrátím. Do té doby se určitě změní mnoho věcí- Unihoc po páté požádá o práva, Zoida zase někdo chytne s cheaty a Dejvo se vrátí v plné síle zpět.

Přeji hezké dny,
spisovatel.